Rehabilitace neurologických pacientů

Naše rehabilitační centrum se dlouhodobě specializuje na práci s neurologickými (ochrnutými) pacienty.

Hlavními indikacemi jsou výhřezy meziobratlových plotének, ischemická myelopatie (infarkt míchy), centrální mozková příhoda (mrtvice), periferní polyneuropatie, obrny periferních nervů, koordinační poruchy, syndrom Caudy Equiny, aj.

Při ochrnutí psa je nutné neprodleně vyhledat veterinárního lékaře neurologa, který provede nezbytnou diagnostiku (většinou CT, myelografii či MRI), specifikuje místo problému a určí, zda je nutné operační řešení. Některé z neurologických problémů operační zásah nevyžadují, u jiných je bezpodmínečně nutný!

Teprve po správné diagnostice a zásahu lékaře vstupuje do procesu fyzioterapeut.

Jak fyzioterapie probíhá?

Protože výhřez meziobratlové ploténky u nás bývá nejčastější neurologickou indikaci k rehabilitaci, rozebereme si trochu více proces rehabilitace u těchto pacientů.

V naší nemocnici začínají tito pacienti s tzv. časnou rehabilitaci cca již první den po operaci. Intenzivnější rehabilitace začíná 10. den po operaci, po vyndání stehů z rány.

Fyzioterapeut vypracuje dle vyšetření pacienta individuální rehabilitační plán.

Celkový obraz, délka terapie, vyhlídky do budoucnosti, rychlost navrácení chůze či kvalita nově vycvičené chůze se u takovéhoto pacienta skládá z mnoha proměnných. Do hry vstupuje rychlost, směr a místo výhřezu ploténky, stav a regenerace míchy, rychlost operačního zásahu po výhřezu, přítomnost či nepřítomnost hluboké citlivosti před operací, těsně po operaci a po nějaké době od operace.

Rehabilitace těchto pacientů musí být pravidelná, metodika cvičení má svá pravidla, respektující jednotlivé fáze vývoje „nově nacvičené chůze“. Využíváme hlavně rehabilitačních technik na reflexním podkladu. Absolutně nutná je spolupráce majitele, ke zdárnému výsledku je potřeba nejméně čtyřikrát denně cvičit v domácím prostředí. Majiteli zodpovíme všechny dotazy a zaškolíme ho ve cvičení.

Co je to hluboká citlivost?

Hluboká citlivost u zvířete ovlivňuje tzv. polohocit a pohybocit. To znamená, že zvíře dokáže vnímat v prostoru polohu a pohyb svých končetin a své končetiny cítí.

Jednoduchou, ale velmi specifickou zkouškou podnětu na končetině zjistíme, zda zvíře hlubokou citlivost má či nemá. 

Pokud je hluboká citlivost v pořádku, podnět dojde drahami až do mozku a zvíře reaguje nejen pohybovým reflexem, ale i vokalizací, vrčením, oháněním, snaží se kousnout, atd. Zvíře si nohu uvědomuje, cítí ji. 

Pokud hluboká citlivost v pořádku není a chybí, došlo k závažnému poškození míchy, systém přenosu impulsu drahami do mozku je narušen, pes reaguje pouze pohybovým reflexem, nohu si neuvědomuje a necítí ji.

I v případě ztráty hluboké citlivosti je však správně vedenou rehabilitací možné, aby zvíře zase chodilo, a to tzv. „spinální chůzí“.

Spinální chůze

Spinální chůze může probíhat díky reflexům vycházejícím z nervového centra oblasti lumbální míchy.

Termín a možnosti „spinální chůze“ byly poprvé popsány v odborné americké veterinární literatuře již v padesátých letech minulého století. Možné praktické použití (ostatně jako fyzioterapie zvířat vůbec) se však vyvíjelo po dlouhou dobu pouze na západ od našich hranic.

V ČR se fyzioterapii ochrnutých zvířat bez hluboké citlivosti zabývá asi tolik veterinárních pracovišť, jako je prstů na jedné ruce. Pro absenci kurzů či výukových materiálů si každé pracoviště vytváří svou vlastní metodiku spinální chůze podloženou vlastní zkušeností, praxí a pacienty.

Jsme jedním z mála pracovišť v ČR, které dlouhodobě úspěšně vyvíjí a aplikuje metodu spinální chůze na pacienty bez hluboké citlivosti, a to s výbornými výsledky.

Fotogalerie: Rehabilitace neurologických pacientů